Focení na Invalidovně
Ve čtvrtek 1.července jsem se vypravil s Martinem Drazilem fotit do starých rozbořených budov na Invalidovně. Dali jsme si sraz na metru Invalidovna, kde mě Martin vyzvedl a autem jsme dále pokračovali o kousek dál na místo kde byly rozbořené budovy bývalého ČKD. Prošli jsme si okolí a hledali ideální místa na fotky. Hned na úvod nás překvapilo, že všechny ruiny jsou obydlené a všude byly gauče s místními bezdomovci, rádio napájené z autobaterie mě fakt nadchlo, vynálezci to jsou. Našli jsme jedno skvělé místo v prvním patře rozbořené budovy. Vedle místnosti, kterou jsme vybrali seděl jeden bezdomovec co jsi balil cigarety. Martin se ho nebál oslovit „ dobrý den, můžeme u vás něco nafotit ?“ Bezdomovec souhlasil a tak jsem po dlouhém hledání vstupu do prvního patra dostali k místu, kde jsme uklidili a vše připravili na focení. Blesky byly připravené a já se musel dostat dolu z prvního patra, abych mohl fotit z protějšího baráku.
No moc se mi nechtělo jít s foťákem na krku a sám kolem těch bezdomovců, a tak mě napadlo, že slezu z prvního patra po traverzách co koukají z cihel. Bylo to v pohodě. Super bylo nafoceno a já se vracel pro své vybavení po železných traverzách, poslední traverza se mi stala osudovou, potkala se s mnou hlavou a bylo štěstí, že mě Martin držel a já tak nespadl dolů, né že bych padal. Pak jsem nafotili ještě další fotky u jedné zřícené budovy a použil jsem taky dýmovnici. Byla to dobrá myšlenka, myslím si, že se to povedlo. Když jsem uviděl kanál, napadlo mě, hodit dýmovnici dovnitř. To se povedlo, jen pak začala hořet dřevěná bedna, kterou jsme tam hodili, aby dýmovnice byla v suchu. Samozřejmě, že jsme to uhasili, bylo štěstí že to nebylo nějaký palivo, jak nás poté napadlo.
Fotky byly nafocený a my jsme mohli jet o půl desáté večer domu. Mě ještě čekalo upravování. Tohle focení mě fakt bavilo a určitě budu teď vyhledávat víc takových míst, ale bez tolika bezdomovců.
No posuďte jak se fotky povedly.